Semafor = divadlo SEdmi MAlých FORem

Významnou roli v rozvoji naší populární hudby hrála divadla malých forem. A pro jejich vznik měla zřejmě největší význam vinárna Reduta na pražské Národní třídě. V ní se jednou týdně scházela parta mladých lidí. Výtvarník Viktor Sodoma tu se svými přáteli a pro své kamarády hrál a zpíval vlastní českými texty opatřené zahraniční melodie. Jeho spolupracovník z propagační tvorby se z nouze naučil hrát na basu a také zpívat a psát texty. O něco později se tu objevil zručný pianista, který měl za sebou působení v Laterně magice. Ten amatérský basista, zpěvák a textař se jmenoval Jiří Suchý a klavírista byl Jiří Šlitr. Tito a další tehdy mladí lidé ale hráli a zpívali něco úplně jiného, než bylo slyšet z rozhlasu. Rytmus a melodie jejich písní měly mnohdy blízko k rokenrolu, pro texty byl zase typický humor – někdy bujný a nespoutaný, nikdy však hloupý nebo laciný. Převzaté písně záhy vystřídala vlastní tvorba. V roce 1958 se píseň Suchého a Šlitra Blues pro tebe stala jednou z nejúspěšnějších nahrávek roku. V semaforských hrách vystupovali herci František Filipovský, Miroslav Horníček či Miloš Kopecký. Jako režisér také dnes proslulý filmový režisér, tehdy začínající Miloš Forman.

Tvorba divadla Semafor zkrátka ovlivnila kulturní dění v naší zemi na několik dalších desetiletí, texty J. Suchého navazovaly na poetiku našeho meziválečného básnictví. Svou kvalitou se blížily moderní poezii, ale nepostrádaly hravost a smysl pro humor. V hudbě J. Šlitra vystopujeme vliv nejen šantánových písní, ale také dixilendu, pařížského šansonu, country a zčásti i rocku.

Kdo by neznal skladby jako „Pramínek vlasů“, „Kočka na okně“, „Krajina posedlá tmou“, „Honky tonky blues“, „Babeta“ nebo třeba „Marnivá sestřenice“.

https://www.facebook.com/Divadlo-Semafor-169397309753835/